Člověče, sereš mě!
KAM POŘÁD BĚŽÍŠ?!
Zastav se konečně!
Začal jsi sprintovat,
ale chodit jsi zapomněl.
Ženeš se za cílem ve zlatu oděném,
a místo cesty, hledáš jen zkratky systémem.
Nelítostně tiskneš a těžíš,
to čemu říkáš bohatství,
a místo spravedlivé dělby,
se jen jak feťák na heráku chováš.
V závislosti po tom MÍT VÍC topíš se,
a na slovo MY neohlížíš se.
Tato zem není jen tvoje.
No tak, neostýchej se!
Přistup blíž a podílej se.
Na úpadku i na radostech.
Přestaň se starat jen tam kde se ti to hodí.
Buď i tam kde to bolí.
Nejsi jednotlivec,
jsi společnost a společnost je tebou.
Tak koukni se do zrcadla a začni se ptát.
Kam spěchám? Když expiraci na čele mám?
Život tvůj jednou skončí,
ale země se pořád točí.
Tak přestaň být tak posedlí sám sebou,
a uvědom si, že tu možná nejsi jen jednou.